Digitální stopa cestovatele: zodpovědné sdílení | Levita.cz

Digitální stopa: Jak sdílet cestovní zážitky, aniž byste zničili přírodní klenoty

v rubrice

Poslechnout článek



Audio je rozdělené na více částí.

Jeden dokonalý záběr z křišťálové laguny. Skrytý vodopád, o kterém nikdo neví. Panoramatický výhled na údolí z neznačené vyhlídky. Není nad to pořídit si originální fotku a sdílet ji na sociálních sítích. Jenže tahle jediná fotka může mít nečekané a ničivé následky. Zatímco my sbíráme lajky, pod našima nohama se může dávat do pohybu lavina, která nenávratně poničí přesně to místo, které jsme tak rádi objevili. Digitální stopa, kterou za sebou zanecháváme, je často mnohem větší, než tušíme. Tento článek se zaměřuje na to, jak fotit, sdílet a cestovat tak, abychom nebyli spíše škůdci, ale ochránci skrytých přírodních klenotů.


Když jeden příspěvek na Instagramu zničí ráj: Fenomén geotagging a overtourism

Co je to geotagging? Jednoduše řečeno jde o označení vašeho příspěvku přesnou polohou, kde byla fotografie pořízena. V dnešní době je to naprostá rutina. S každou fotkou tak ale potenciálně posíláme dav lidí na přesně stejné místo. A pokud je tím místem skrytá a ekologicky citlivá lokalita, může mít takový nápor katastrofální následky. Fenoménu, kdy se nápor turistů vymkne kontrole, se říká overtourism (přeturistika) a sociální sítě jsou jedním z jeho hlavních hybatelů. Rychlost, s jakou se dnes může dříve neznámé místo proměnit z „odlehlého“ na „přeplněné“, je bezprecedentní. Tento jev je často označován jako „Instagram efekt“.

  • Islandský fjord Fjaðrárgljúfur: Než se objevil v hudebním klipu Justina Biebera, navštívilo kaňon za 8 let 600 tisíc lidí. Po virovém videu a tisících geotagged příspěvků se návštěvnost během krátké doby zvýšila na 2,3 milionu ročně. Křehký mech byl ušlapán, svah se změnil v blátivou plochu a islandská vláda musela kaňon pro veřejnost uzavřít, aby se mohl ekologicky vzpamatovat.
  • Kalifornský mákový superkvět (Lake Elsinore): Když se na Instagramu začaly šířit dokonalé záběry rozkvetlých kopců, za jediný víkend se do města o 50 000 obyvatel nahrnulo až 100 000 návštěvníků, kteří se chtěli vyfotit. Lidé sešlapávali květiny, jezdili mimo cesty a ničili kořeny rostlin, čímž ohrožovali budoucí květenství.
  • České skryté klenoty: Podobný scénář se nevyhýbá ani České republice. Známá je třeba kaskáda Chladná voda na severním svahu Lysé hory, která se stala virální díky videu na YouTube, kde byla prezentována jako tajemné a exkluzivní místo. Následná popularita vedla k masivnímu náporu turistů a majitel přilehlé sjezdovky musel nakonec vstup na svůj pozemek zakázat kvůli erozi půdy způsobené dupáním návštěvníků.

Dopady geotaggingu na přírodu nejsou zanedbatelné. Nadměrný pohyb lidí vede k erozi půdy, ničení vzácných rostlin, vyrušování zvěře na hnízdištích i migračních trasách, vzniku nelegálních skládek v odlehlých oblastech a k zavlékání nepůvodních druhů. I tak banální věc jako chůze mimo vyznačené cesty může nenávratně poškodit křehký ekosystém, na jehož obnovu potřebuje příroda desítky let.


Keep It Wild, Keep It Vague: Hledání rovnováhy mezi sdílením a ochranou

Na jedné straně stojí ochránci přírody, kteří volají po absolutním utajení lokalit. Na straně druhé ti, kteří argumentují, že podobný přístup je forma „digitálního gatekeepingu“ (omezování přístupu k informacím) a že všichni mají mít nárok na krásy přírody. Přesně tento etický souboj provází celou diskuzi o geotaggingu. Snahou o absolutní utajení můžeme neúmyslně vyloučit z outdoorsu celé skupiny obyvatel, kteří nemají přístup k informacím „z úst“ nebo ze specializovaných skupin. Pravda, jako obvykle, bude někde uprostřed. Nejde o to přestat sdílet úplně, ale učit se sdílet zodpovědně. A to skrze vědomé rozhodování, proč a jakým způsobem lokality zveřejňujeme.

Princip „Geo-Vague“ (geografické neurčitosti): Možná cesta pro zodpovědné cestovatele

Kompromisem mezi totálním utajením a přesným geotagem je právě tzv. „geo-vague“. Tento postup spočívá v tom, že ke své fotografii neuvedete přesné GPS souřadnice, ale pouze obecnější lokalitu, jako je národní park, pohoří, region nebo stát. Hnutí nabírá na síle. Mezi cestovateli a tvůrci obsahu se v letech 2025–2026 začala ujímat nová etika nazývaná „digitální ticho“ (digital silence). Jde o vědomé rozhodnutí ukázat zážitek, aniž bychom odhalili přesné místo. Například místo „Skrytý vodopád, Nový Zéland“ napíšete jen „Nový Zéland“. Nebo místo zrádné trasy „Vyhlídka na Južné Alpy“ zvolíte štítek #NelsonLakesNationalPark. Chráníte tím nejen lokalitu samotnou, ale i budoucí návštěvníky, kteří by se do nebezpečného terénu mohli bez přípravy vydat.


Jak fotit a sdílet zodpovědně? (Návod pro zodpovědné cestovatele)

Pojďme se podívat na pár zásad, které můžete při svém cestování uplatnit hned teď.

1. Respektujte pravidla Leave No Trace (LNT)

Zakladatelské principy Leave No Trace (Nenech po sobě stopy), které zahrnují například plánování předem, pohyb po zpevněných površích, odnášení vlastního odpadu či respektování volně žijících zvířat, můžete snadno aplikovat i do světa sociálních sítí. Organizace sama žádá, abychom ve svých příspěvcích šířili nejen krásu míst, ale i informace o tom, jak takové lokality zodpovědně navštěvovat.

2. Myslete na to, co vaše fotografie ukazuje

Obsah fotek, které sdílíte, je často mnohem víc než jen krásný výjev. Sledujte, co vaše snímky mohou v lidech vyvolat. Pokud na své fotce ukazujete, jak jste vylezli na skalní útvar, kde je to zakázané, nebo jak jste se přiblížili k medvědovi na pár metrů, podporujete nebezpečné a neekologické chování. Sdílejte naopak fotografie, které ukazují správné chování – lidi na vyznačených cestách, odnášející si své odpadky a pozorující zvěř z bezpečné vzdálenosti.

3. Zvažte, zda je dané místo schopné nápor turistů unést

Ne každá lokalita je stejně odolná. Někde jsou cesty zpevněné, odpadkové koše a zázemí pro turisty. Jiné místo může být tvořeno křehkým mechem, pískovcovými útvary nebo sloužit jako hnízdiště vzácných ptáků. Před publikací se sami sebe zeptejte: Má tahle krajina šanci ustát nápor, který bych svým příspěvkem mohl vyvolat? Podle výzkumu z roku 2026 došlo k prudkému nárůstu popularity geotaggovaných destinací včetně těch v Českém ráji, což klade enormní tlak na zdejší skalní města a jejich infrastrukturu.

4. Využívejte kampaně na podporu zodpovědného tagování

Inspirujte se osvědčenými světovými příklady. V americkém Aspenu spustili kampaň „Tag Responsibly, Take the Aspen Pledge“. V praxi to znamená, že ikonické body, jako je Mount Maroon Bells, je v pořádku geotagovat, zatímco u méně známých stezek, koutů pro backcountry lyžování a vyhlídek se používá obecný geotag „Aspen, Colorado“ nebo právě „Tag Responsibly, Take the Aspen Pledge“. Podobné výzvy jako „Keep It Wild, Keep It Vague“ (Udržuj to divoké, udržuj to neurčité) nabádají k obecnému tagování podle regionu či státu, místo přesné lokality nebo stezky.


Shrnutí – co si zapamatovat

  • Geotagging je dvousečná zbraň: Na jednu stranu může přírodu chránit (sdílením lokalit pro vědu či informace o úklidu), častěji ji ale nevědomky ničí. Umožňuje totiž snadné šíření lokalit a tím podporuje overtourism (přeturistiku).
  • Není to o tom nesdílet, ale sdílet chytře. Místo přesných GPS souřadnic používejte obecné názvy regionů, parků nebo princip „geo-vague“. Sdílejte nejen fotky, ale i informace o tom, jak se místem pohybovat ohleduplně (zůstat na cestách, odnést odpadky…).
  • Buďte vzorem, ne špatným příkladem. Fotografie, na kterých vylézáte mimo vyznačené cesty nebo rušíte zvěř, motivují k napodobování. Sdílejte naopak obsah s pozitivním poselstvím a chováním v souladu s přírodou.
  • Ptejte se sami sebe: Je tahle krajina dostatečně odolná na to, aby odhalení její přesné polohy ustála? Pomozte skryté klenoty chránit jejich utajením, a ne jejich prozrazením.
  • Hledejte a podporujte kampaně typu „Tag Responsibly“. Dávejte přednost označením, která chrání zranitelné oblasti, a inspirujte se příklady z Česka i ze světa.

⚠️ Upozornění: Tento článek vychází ze zkušeností cestovatelů a aktuální situace. Pravidla a zásady zodpovědného chování v přírodě se mohou měnit. Před cestou si vždy zkontrolujte aktuální informace, doporučení a omezení pro danou lokalitu (např. uzavírky cest kvůli ochraně přírody, omezení vstupu). Respektujte místní pravidla, zákazy a především samotnou přírodu, která je na naší ohleduplnosti závislá. Buďme turisty, kteří nezanechávají jen stopy, ale i něco dobrého.