Čínský průlom v léčbě cukrovky 1. typu: Revitalizace naděje pomocí regenerace ostrůvků

Čínští vědci dosáhli významného pokroku v léčbě diabetu 1. typu, který by mohl znamenat zásadní změnu v přístupu k této nemoci. Pomocí převratné metody regenerace ostrůvků se jim podařilo nejen obnovit funkci slinivky břišní, ale také přivést pacienty k dlouhodobému životu bez nutnosti injekčního podávání inzulinu.

Princip metody: Klíč spočívá v zastavení nemoci v jejím kořenu

Rozdíl mezi diabetem 1. a 2. typu je zásadní. Zatímco u druhého typu jde o metabolickou poruchu, diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění. Imunitní systém pacienta sám útočí na beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin, a postupně je zcela zničí. Tělo si proto přestává vyrábět vlastní inzulin, což vede k závislosti na celoživotních injekcích, neustálém monitorování glykémie a riziku závažných komplikací, jako je selhání ledvin, slepota, kardiovaskulární onemocnění, hypoglykemické kóma a předčasné úmrtí.

Tým vědců pod vedením profesora Deng Hongkui z Pekingské univerzity vyvinul revoluční metodu: regeneraci ostrůvků. Jejich cílem není pouze nahradit zničené buňky, ale zasadit nemoci úder přímo do jejího jádra.

Postup krok za krokem: Od buňky k ostrůvku

1. Odběr a přeprogramování buněk: Vědci odeberou pacientovi buňky (například kožní fibroblasty).
2. Vytvoření pluripotentních kmenových buněk: Tyto buňky jsou v laboratoři přeprogramovány do stavu, který se nazývá chemicky indukované pluripotentní kmenové buňky (CiPSC). Tyto buňky jsou prakticky univerzálním stavebním materiálem, protože se z nich dá v těle vypěstovat jakákoliv tkáň. Tento krok byl podrobně popsán v prestižním vědeckém časopise Nature.
3. Pěstování „ostrůvků“ v laboratoři: Z těchto pluripotentních buněk vědci vypěstují ostrůvky slinivky břišní (tzv. PSC-ostrůvky) – tedy shluky buněk schopných produkovat inzulin a další důležité hormony. Jejich práce v tomto směru byla publikována v časopise Cell Stem Cell.
4. Transplantace pod břišní stěnu: Tyto vypěstované ostrůvky jsou poté transplantovány zpět pacientovi. Umístění pod břišní stěnu je klíčové. Na rozdíl od umístění do jater se v tomto případě dají ostrůvky snadno monitorovat a v případě potřeby i odstranit.

Co dělá tuto metodu tak výjimečnou?

Použití vlastních buněk pacienta odpadá problém s nedostatkem dárců a významně se snižuje riziko odmítnutí transplantovaných buněk imunitním systémem.

První úspěch: Příběh pacientky z Tchien-ťinu

Pětadvacetiletá žena z čínského města Tchien-ťin žila s diabetem 1. typu dlouhých jedenáct let. Její stav byl vážný, s komplikacemi zahrnujícími ztrátu funkce vlastních beta buněk a nestabilní glykémii. V roce 2024 podstoupila transplantaci vlastních vypěstovaných PSC-ostrůvků.

Výsledky byly ohromující: zhruba dva a půl měsíce po zákroku začalo její tělo přirozeně produkovat vlastní inzulin a přestala být závislá na vnějších dávkách. Nyní je více než rok po transplantaci zcela zdravá a může jíst bez omezení. Její případ, který byl publikován v odborném časopise Cell, je považován za milník v dějinách medicíny.

Nejde však o jediný úspěch. Tým profesora Denga dříve oznámil, že se jim podařilo úspěšně vyléčit i pacienta s diabetem 2. typu. Navazující studie publikované v roce 2025 v The Lancet Diabetes & Endocrinology a v Cell Stem Cell prokázaly, že podobné výsledky byly dosaženy i u tří pacientů s těžkým diabetem 1. typu. Jeden z nich byl dokonce prvním adolescentem, který tento zákrok podstoupil, což potvrzuje potenciál metody i pro mladé pacienty.

Kromě toho další čínský tým pod vedením profesora Denga ze Shanghai Changzheng Hospital úspěšně transplantoval regenerované ostrůvky třem pacientům s těžkým diabetem 1. typu. Jeden z těchto pacientů je již více než 26 měsíců zcela bez inzulinu.

Výzvy a budoucnost léčby

Přestože výsledky dávají velkou naději, cesta k plošnému zavedení bude ještě dlouhá.

• Omezený počet pacientů: Dosavadní úspěchy byly dosaženy jen u malého počtu pacientů v rámci klinických studií. Je nezbytné ověřit bezpečnost a účinnost metody na mnohem větším vzorku.
• Nutnost imunitní suprese: I při použití vlastních buněk není proces zcela jednoduchý. I při transplantaci vlastních buněk je v současné fázi stále nutné podávat léky potlačující imunitní systém, aby se zabránilo riziku, že by se imunitní systém znovu obrátil proti novým buňkám. Vědci proto pracují na dalších úpravách (např. pomocí „obalení“ buněk), které by umožnily se imunosupresi zcela vyhnout.
• Cesta ke klinické praxi: Čeká nás ještě několik let náročného výzkumu, rozsáhlých klinických studií a regulačních schvalovacích procesů.

Přes všechny tyto výzvy je jasné, že je směr, kterým se medicína ubírá, jednoznačný. Diabetes 1. typu, který byl po desetiletí považován za celoživotní a nevyléčitelné onemocnění, by se v dohledné době mohl stát léčitelnou diagnózou. Čínští vědci tak otevřeli zcela novou kapitolu v boji s touto zákeřnou nemocí a dávají naději milionům lidí po celém světě.