Aspirin, kyselina acetylsalicylová, patří k nejstarším a nejpoužívanějším lékům na světě. Většina z nás ho zná jako pomocníka proti bolesti, horečce nebo ranní kocovině. Jenže v posledních letech se stále častěji mluví o jeho potenciální roli v prevenci rakoviny – konkrétně rakoviny tlustého střeva a konečníku. Některé titulky naznačují, že aspirin dokáže „brzdit návrat rakoviny“. Pojďme se podívat, co přesně říkají data, pro koho může být aspirin přínosem – a pro koho je naopak nebezpečný.
Odkud se vzala hypotéza, že aspirin chrání před rakovinou
První náznaky přišly z dlouhodobých studií pacientů, kteří užívali aspirin kvůli kardiovaskulární prevenci. Vědci si všimli, že tito pacienti mají nižší výskyt kolorektálního karcinomu. Další výzkumy ukázaly, že aspirin blokuje enzym cyklooxygenázu-2 (COX-2), který je u mnoha nádorů tlustého střeva nadměrně aktivní a podporuje zánět, růst buněk a tvorbu nových cév vyživujících nádor.
- COX-2 a rakovina: Nadměrná exprese COX-2 se nachází u 80–85 % kolorektálních karcinomů.
- Mechanismus aspirinu: Nevratně blokuje COX-1 a částečně COX-2, čímž snižuje produkci prozánětlivých prostaglandinů.
- Efekt na destičky: Aspirin snižuje shlukování krevních destiček, které mohou „chránit“ cirkulující nádorové buňky před imunitním systémem.
Co ukazují skutečná data: Studie, které daly aspirinu naději
Klíčovou prací je randomizovaná studie ASPREE (Aspirin in Reducing Events in the Elderly), publikovaná v New England Journal of Medicine. Sledovala více než 19 000 zdravých lidí nad 70 let (v USA nad 65 let), kteří denně užívali 100 mg aspirinu nebo placebo. Výsledky byly překvapivé – a rozporuplné.
- Studie ASPREE (2018–2023): Aspirin nesnížil celkové riziko rakoviny u starších zdravých dospělých. Naopak – ve skupině užívající aspirin bylo zaznamenáno mírně vyšší riziko úmrtí na rakovinu, což vědci přičítají náhodě nebo dosud neobjasněným mechanismům.
- Studie CALGB 80702 (2024): Sledovala pacienty s již diagnostikovaným karcinomem tlustého střeva ve stadiu III, kteří po operaci užívali aspirin. Zde se ukázalo, že aspirin může prodloužit dobu bez recidivy – ale pouze u pacientů s mutací PIK3CA (asi 15–20 % případů). U pacientů bez této mutace aspirin žádný benefit nepřinesl.
- Metaanalýza z roku 2020 (Lancet Oncology): Shrnula data od více než 140 000 pacientů a potvrdila, že dlouhodobé užívání aspirinu (alespoň 5 let) snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu o 25–30 %. Efekt byl výraznější u lidí s vyšším výchozím rizikem.
Důležité je zdůraznit: snížení rizika vzniku rakoviny a zabránění návratu již diagnostikované rakoviny jsou dvě odlišné situace. U prevence vzniku má aspirin solidní data. U prevence recidivy jsou data mnohem slabší – a závisí na konkrétní genetické mutaci nádoru.
Pro koho může aspirin dávat smysl – a pro koho rozhodně ne
Není aspirin jako aspirin. U zdravých lidí bez zvýšeného rizika rakoviny tlustého střeva přínos aspirinové prevence nepřeváží rizika. U pacientů s Lynchovým syndromem (dědičná predispozice ke kolorektálnímu karcinomu) je situace jiná – studie CAPP2 prokázala, že denní užívání 600 mg aspirinu po dobu alespoň 2 let snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o 60 %. Ale to je vysoce specifická populace, ne běžný pacient.
- Lynchův syndrom (HNPCC): Zde je doporučení užívat aspirin podložené silnými důkazy. Dávka je vyšší (600 mg denně) a pacienti jsou pod přísným dohledem.
- Pacienti s mutací PIK3CA: Po operaci karcinomu tlustého střeva může aspirin snížit riziko recidivy. Vyžaduje genetické vyšetření nádoru.
- Běžná populace: Plošné doporučení aspirinu pro prevenci rakoviny neexistuje. Riziko krvácení do trávicího traktu a mozku převažuje nad případným přínosem.
Rizika, o kterých se málo mluví
Aspirin není neškodný. I nízká dávka 100 mg denně zvyšuje riziko závažného krvácení. U starších pacientů může toto riziko převážit jakýkoli protinádorový benefit. Americká pracovní skupina pro preventivní služby (USPSTF) proto v roce 2022 změnila svá doporučení – aspirin pro primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění ani rakoviny již není plošně doporučován lidem nad 60 let.
- Krvácení do trávicího traktu: Riziko stoupá 2–4násobně při dlouhodobém užívání, zejména u lidí nad 70 let.
- Hemoragická cévní mozková příhoda: Mírně zvýšené riziko i při nízkých dávkách.
- Interakce s jinými léky: Kombinace s antikoagulancii, kortikoidy nebo jinými nesteroidními antiflogistiky riziko krvácení násobí.
Shrnutí – co si odnést
- Aspirin prokazatelně snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva – ale efekt se projeví až po 5 a více letech užívání a je vykoupen rizikem krvácení.
- U již diagnostikované rakoviny může aspirin zabránit recidivě jen u specifických podskupin – zejména u nositelů mutace PIK3CA nebo Lynchova syndromu.
- Pro běžnou populaci není aspirin doporučen jako prevence rakoviny – rizika převažují nad přínosy.
- Nikdy nezačínej užívat aspirin preventivně bez konzultace s lékařem – zdánlivě nevinný lék může způsobit život ohrožující krvácení.
- Výzkum pokračuje – personalizovaná medicína možná v budoucnu identifikuje další skupiny pacientů, kterým aspirin prospěje. Zatím ale nejsme u plošného doporučení.
Důležité upozornění: Tento článek slouží výhradně pro edukační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou konzultaci. Aspirin je lék s potenciálně závažnými nežádoucími účinky. Jakékoli rozhodnutí o jeho preventivním užívání musí vycházet z individuálního posouzení rizik a přínosů kvalifikovaným lékařem.
Zajímavost na závěr:
„Aspirin byl syntetizován v roce 1897 a od té doby je jedním z nejprodávanějších léků na světě. To, že stále objevujeme nové účinky 125 let staré molekuly, ukazuje, jak málo ještě o lidském těle víme – a jak opatrní musíme být, když z jednoho účinku vyvozujeme univerzální doporučení.“
Napsat komentář