Historie a současnost jógy – od starověké Indie po dnešní svět

Slovo jóga dnes patří k nejčastějším pojmům spojeným s pohybem, zdravím a duševní pohodou. Najdete ji ve fitness centrech, wellness pobytech, online aplikacích i v ordinacích fyzioterapeutů. Cvičí ji mladí i staří, muži i ženy, začátečníci i profesionálové. Cesta, kterou jóga od svých počátků urazila, je však mnohem delší a barvitější, než by se mohlo zdát. Co začalo před tisíci lety jako duchovní a filozofická disciplína na březích Indu, se postupně proměnilo v celosvětový fenomén. Tento článek mapuje fascinující vývoj jógy – od jejích nejstarších kořenů až po současné vědecké poznatky a trendy, které utvářejí její moderní tvář.

Starověké kořeny jógy: Kamenné pečeti a první zmínky

Nejstarší doklady o existenci jógových praktik sahají až do starověké civilizace v údolí Indu (dnešní Pákistán a severozápadní Indie). Tato kultura, známá také jako harappská kultura, vzkvétala přibližně v letech 3300–1700 před naším letopočtem. Archeologické výzkumy zde odkryly kamenná pečetidla, na nichž jsou vyobrazeny postavy sedící v typicky meditačních, jógových pozicích. Tyto objevy naznačují, že jóga mohla být součástí života zdejších obyvatel již před více než 4000 lety.

Jeden z nejznámějších nálezů, tzv. pečeť „proto-Šivy“, zobrazuje postavu s rohatou čelenkou, jak sedí v pozici připomínající lotosový květ s patami u sebe a koleny vytočenými do stran. Ačkoliv nelze s jistotou tvrdit, že se jedná o přímý důkaz tehdejší jógové praxe, mnozí historikové a archeologové v těchto nálezech spatřují nejstarší dochované vizuální svědectví o jógových ásanách.

První písemné zmínky o józe, byť ne pod tímto názvem, pocházejí z Rigvédy, nejstaršího z posvátných védských textů, který vznikl zhruba v letech 2000–1500 před naším letopočtem. Sanskrtské slovo „jóga“ je odvozeno od kořene „judž“, což znamená „spřáhnout“, „připoutat“ nebo „spojit“. V nejstarších textech mělo toto slovo často velmi pragmatický význam – například v souvislosti se zapřaháním koní do válečných vozů. Postupně však nabývalo hlubšího, spirituálního rozměru, označujícího snahu o spojení individuálního vědomí s tím univerzálním.

Upanišady, Bhagavadgíta a klasická jóga: Cesta k systemizaci

V období vzniku Upanišad (zhruba 800–200 př. n. l.) došlo k zásadnímu posunu – od vnějších rituálů a obětin k vnitřnímu hledání a meditaci. Upanišady poprvé hovoří o dechových cvičeních (pránájáma) a meditačních technikách jako o prostředcích k dosažení nejvyššího poznání. Tyto texty také zmiňují první askety (muni), kteří žili v ústraní a svou duchovní praxí (tapas) získávali nadpřirozené schopnosti.

Dalším milníkem je epos Bhagavadgíta (zhruba 200 př. n. l. – 200 n. l.), který představuje čtyři základní cesty, jimiž lze dojít k osvobození. Tyto cesty – karma jóga (cesta činu), bhakti jóga (cesta oddanosti), džňána jóga (cesta poznání) a rádža jóga (královská cesta meditace) – ukazují, že jóga není jen o fyzických pozicích, ale o komplexním přístupu k životu, který si může najít každý podle své povahy a temperamentu.

Největší vliv na systematizaci jógového učení měl mudrc Pataňdžali, který žil někdy mezi 2. stoletím př. n. l. a 4. stoletím n. l. Do té doby roztříštěné znalosti o józe shrnul do čtyř kapitol, tzv. Jógasúter, obsahujících 196 krátkých aforismů. V nich popsal osm na sebe navazujících stupňů (aštánga jóga): od etických zásad (jama a nijama) přes fyzické pozice (ásana) a dechová cvičení (pránájáma) až po hluboké stavy meditace (dhjána) a dokonalého osvobození (samádhi). Právě díky Pataňdžalimu je jóga dodnes vnímána jako ucelený filozoficko-duchovní systém.

Z Indie na Západ: Role svámího Vivékánandy

Po staletí zůstávala jóga výsadou indických asketů, mudrců a duchovních učedníků. Zlom nastal v roce 1893, kdy se indický mnich svámí Vivékánanda zúčastnil Světového parlamentu náboženství v Chicagu. Jeho proslov, který začínal oslovením „Bratři a sestry Ameriky!“, sklidil obrovský potlesk a nadchl přítomné pro univerzální poselství hinduismu. Vivékánanda začal po USA přednášet o védántě a józe a jeho knihy o čtyřech cestách jógy se staly prvními ucelenými texty, které přiblížily tuto prastarou moudrost západnímu publiku.

Po Vivékánandovi následovali další významní učitelé. Paramahansa Jógánanda, autor duchovní klasiky Autobiografie jednoho jogína, založil v roce 1920 v Los Angeles společnost Self-Realization Fellowship a přivedl na Západ krija jógu – praktiky zaměřené na vědomé ovládání životní energie (prány). Jógánanda i další průkopníci výrazně přispěli k tomu, že jóga přestala být exotickým okultismem a stala se respektovanou duchovní a kulturní tradicí.

Moderní posturální jóga: Od těla k duši a zpět

Zatímco Vivékánanda a jeho následovníci kladli důraz především na meditační a duchovní aspekty jógy, ve 20. století se začal prosazovat nový směr – moderní posturální jóga. Jejím nejvlivnějším představitelem byl T. Krišnamačárja, který působil jako učitel v paláci v Maisúru v jižní Indii. Krišnamačárja vytvořil syntézu tradiční hathajógy, gymnastiky a západních tělocvičných metod a pro své žáky – mezi něž patřili i pozdější významní učitelé B. K. S. Ajengar, K. Pattabhi Džois a T. K. V. Désikáčár – vyvinul nové, dynamičtější systémy.

Právě tito žáci pak jógu rozšířili do celého světa. Iyengar jóga klade důraz na přesné zarovnání těla a používá pomůcky (bloky, popruhy, deky), což ji činí dostupnou i pro lidi s omezenou pohyblivostí. Aštanga vinyása jóga, propagovaná Pattabhim Džoisem, je dynamický, sekvenčně přesně daný styl, který propojuje dech s plynulým pohybem a je oblíbený především mezi sportovněji založenými cvičenci. Díky těmto školám se jóga stala masově dostupnou a zaměření na fyzické pozice (ásany) se dostalo do popředí zájmu, což platí dodnes.

Cvičení, fitness nebo životní styl? Jóga dnes

V současnosti je jóga neodmyslitelnou součástí fitness a wellness průmyslu. Patří mezi nejoblíbenější pohybové aktivity na světě a v Česku ji pravidelně cvičí stále více lidí. Podle průzkumů z roku 2014 uvedlo 4,5 % respondentů, že jógu zařazují mezi své oblíbené sporty, přičemž pravidelně ji cvičí 7 % žen. Ještě výraznější je zájem těch, kteří by si ji chtěli vyzkoušet – celkem 10,7 % respondentů (17,8 % žen) projevilo o jógu zájem. Z průzkumu z roku 2023 navíc vyplývá, že jóga se ve fitness centrech těší stejné popularitě jako skupinové lekce nebo cvičení na kardiopřístrojích (82 % provozovatelů ji uvádí mezi nejžádanějšími službami).

Dnešní jóga je nesmírně pestrá. Můžete si vybrat z desítek stylů, které se liší tempem, zaměřením i filozofií. Mezi nejčastější patří:

Vedle těchto stylů se objevují i nové hybridní formy – jógová terapie, power jóga, acro jóga, paddleboard jóga nebo jógové techniky zaměřené na specifické potřeby (např. jóga pro seniory, těhotenské, dětské nebo pro sportovce). Jóga tak dnes dokáže oslovit opravdu každého, bez ohledu na věk či kondici.

Co říká věda: Zdravotní přínosy pod drobnohledem

Zatímco jóga byla po staletí předávána na základě zkušenosti, teprve v posledních desetiletích se jí začala věnovat i moderní věda. A výsledky jsou jednoznačné. Systematické přehledy studií potvrzují, že pravidelná jógová praxe významně snižuje hladinu stresu a úzkosti – a to dokonce na úrovni středně silného efektu ve srovnání s pasivní kontrolní skupinou. Mechanismem je především pozitivní vliv na stresovou osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny, která řídí produkci kortizolu.

Zkrátka – věda potvrzuje to, co jogíni věděli odedávna: jóga má blahodárný vliv na celého člověka, na jeho tělo i mysl.

Česko není výjimkou: Jóga jako nedílná součást fitness kultury

V České republice se jóga etablovala jako plnohodnotná pohybová a relaxační aktivita. Zatímco v 90. letech byla vnímána spíše jako okrajová záležitost, dnes je nedílnou součástí nabídky fitness center, volnočasových kurzů a online platforem. Kromě klasických stylů, jako jsou hatha, aštanga nebo vinyasa, se u nás prosazují i specializované směry, například jóga pro seniory, jóga proti bolestem zad, jógová terapie nebo třeba power jóga – dynamický styl oblíbený zejména mezi mladšími cvičenci.

Obliba jógy roste napříč věkovými skupinami. Nejčastěji ji cvičí ženy ve věku 30–39 let a poté v kategorii 50 a více let. Vzrůstá však i zájem mužů – ačkoliv pravidelně cvičí jen 0,5 % mužů, další 3 % by si jógu chtěli alespoň vyzkoušet. A co víc, jóga se v českých fitness centrech v roce 2023 umístila mezi třemi nejžádanějšími službami – spolu se skupinovými lekcemi a cvičením na kardiopřístrojích ji jako populární uvedlo 82,4 % provozovatelů.

Shrnutí – co si z cesty jógy odnést

• Jóga má kořeny hluboko v minulosti – první archeologické důkazy sahají až do starověké civilizace v údolí Indu (3300–1700 př. n. l.).
• Systematizaci a filozofické ukotvení přinesl Pataňdžali svými Jógasútrami (zhruba 2. století př. n. l. – 4. století n. l.).
• Na Západ pronikla jóga až v 19. století zásluhou svámího Vivékánandy a později Paramahansy Jógánandy a dalších.
• V 20. století došlo k převratné proměně – díky Krišnamačárjovi a jeho žákům se do popředí dostaly fyzické pozice (ásany) a jóga se stala masově dostupnou.
• Dnes existují desítky stylů – od pomalé hatha a jemné jin až po dynamickou vinyasa a fyzicky náročnou aštangu.
• Moderní věda potvrzuje mnohé přínosy: jóga snižuje stres, zlepšuje spánek, posiluje srdce i mozek a pomáhá při bolestech zad.
• V České republice se jóga těší rostoucí oblibě, patří k nejžádanějším pohybovým aktivitám a oslovuje široké spektrum lidí napříč generacemi.