7 nejpodivnějších jídel ČSSR 80. let – býčí koule, prdelačka, tlačenka a další retro bizarnosti

• Býčí koule (žlázy) – Nešlo o moderní experiment, ale o surovou praktičnost venkovské kuchyně a zabijaček. Platila filozofie, že je škoda cokoli vyhodit. Býčí varlata se důkladně očistila, nakrájela a upravila tak, aby se odstranila syrová ostrost a zbyl jemný, výrazně masitý základ. Nejčastěji s cibulí, česnekem, paprikou nebo lečem. Výsledkem byl poctivě výrazný a sytý talíř.
• Bryndzové halušky – Měly širší význam než jen obyčejné jídlo – staly se národním symbolem Slovenska, obrazem horského venkova a salašnické tradice. Kombinace bramborového těsta, brynzy a pečené slaniny, doplňovaná žinčicou či kyselým mlékem. Slaná a ostrá ovčí chuť brynzy dávala jídlu silný podpis. V 80. letech fungovaly skvěle, protože spolehlivě a levně zasytily.
• Tlačenka – Nebyla módním výstřelkem, ale hluboko zakořeněným zvykem z domácích zabijaček. Ztělesňovala vynalézavost v období, které neoplývalo přepychem. Vznikla z nutnosti uchovat a zužitkovat maso, kůže a vnitřnosti po porážce prasete. V průhledné želatině byly jasně vidět kousky masa a koření. Podávala se výhradně s cibulí, octem, hořčicí a krajícem chleba.
• Prdelačka (Zabijačková polévka) – Výrazná černá polévka, která byla logistickou tečkou za celým dnem porážky. V 80. letech se držela hlavně na venkově. Silný vepřový vývar, čerstvá krev, kroupy, cibule, česnek a majoránka. Nebyl to žádný lehký vývar, ale hutná, sytá zimní bomba s hlubokou vůní, která měla zahřát lidi po těžké práci na dvoře.
• Olomoucké tvarůžky – Neochvějná regionální identita Moravy, která se stala symbolem celého kraje. Původ sahá až do 15. století. Tradiční zrající sýr (od roku 1876 pod značkou AW v Lošticích). Na první pohled vypadají skromně, ale po otevření krabičky se uvolní extrémně silná, nezaměnitelná vůně. Jedly se s chlebem a cibulí, nebo zapékaly k pivu.
• Nudle s mákem – Ukázka toho, že překvapivé jídlo nemusí být složité – stačí otočit pravidlo slané a sladké. Vládlo domácnostem, školním a závodním jídelnám. Široké vařené nudle, rozpuštěné máslo, mletý mák a cukr. Ačkoliv by někdo mohl namítnout, že jde o nouzový recept, pro celou generaci představuje čistou chuť dětství.
• Houbový Kuba – Staročeský pokrm silně spojený s vánočními svátky a zimním obdobím. Základ tvořily vařené kroupy a sušené lesní houby, které se společně s cibulí, česnekem, kmínem a majoránkou zapékaly v troubě. Jídlo vonělo lesem, česnekem a zimou. Ztělesňovalo kouzlo tehdejšího vaření: „Jsme doma, máme málo, ale umíme z toho vytěžit maximum charakteru.“

Žádný z těchto sedmi pokrmů nevznikal pro vizuální efekt, nýbrž z čisté reality tehdejšího světa. Neřešily se moderní trendy, ale to, jak z jedné suroviny – máku ve spíži, krup v pytli, sušených hub ze sběru nebo vepřové zabijačky – nakrmit co nejvíce lidí u stolu za co nejméně peněz. Pod každým z těchto podivných názvů se skrývá vysoká vynalézavost, kus regionální identity a skutečného života našich rodičů a babiček.